Vietnamština může i zabít

Co se týká zvířátek, tak musím zaklepat (ťuk, ťuk, ťuk na čelo), se zvířaty tu kamarádím, psa jsem tu (zatím) nejedl, tedy alespoň ne vědomě. Dost na tom že jsem okusil jiné nepoživatiny. Po zdech bytu, ale i v kanceláři a vlastně skoro všude, po stropě tu běhají malé ještěrky (gekoni) ... Jsou celkem užitečné, chytají moskyty apod. Párkrát mě ale málem zabily, když vyběhli (jsou vážně dost rychlé — ve Vietnamu je vedro) zpod talíře nebo od příborů — to bylo na infarkt. A tak jsem jim to vrátil i když vážně nerad a vůbec nevím kdy ...

Důkaz, že studium cizích jazyků (a speciálně Vietnamštiny) zabíjí ...

Záludná otázka

Kamarádka se mě ptá (rozhovor proběhl v angličtině):

"Kde se tu dají dají koupit takový kalhoty co máš na sobě?" a ukazuje na moje tesilky stejné jako ty, co tu každý Vietnamec nosí do práce (do kanceláře, na pohřeb, na ryby ...)

Otázka tato, mírně mne zaskočila. Doprčic, proč se domorodka, žena, Vietnamka ptá bělocha, kde se dají v Saigonu koupit kalhoty? Nedal jsem se a odpověděl podle pravdy:

"Možná tě moje odpověď zklame, ale ... kupoval jsem je v Čechách, u Vietnamců a už je to víc než deset  let zpátky ..."

Odpověď tato, značně ji zaskočila :-)