![]() |
| Důkaz, že studium cizích jazyků (a speciálně Vietnamštiny) zabíjí ... |
úterý 20. března 2012
Vietnamština může i zabít
Co se týká zvířátek, tak musím zaklepat (ťuk, ťuk, ťuk na čelo),
se zvířaty tu kamarádím, psa jsem tu (zatím) nejedl, tedy alespoň ne vědomě. Dost na tom že jsem okusil jiné nepoživatiny. Po
zdech bytu, ale i v kanceláři a vlastně skoro všude, po stropě tu běhají
malé ještěrky (gekoni) ... Jsou celkem užitečné, chytají moskyty apod. Párkrát mě ale málem zabily, když vyběhli (jsou vážně dost rychlé — ve Vietnamu je vedro)
zpod talíře nebo od příborů — to bylo na infarkt. A tak jsem jim to vrátil i když vážně nerad a vůbec nevím kdy ...
pátek 2. března 2012
Záludná otázka
Kamarádka se mě ptá (rozhovor proběhl v angličtině):
"Kde se tu dají dají koupit takový kalhoty co máš na sobě?" a ukazuje na moje tesilky stejné jako ty, co tu každý Vietnamec nosí do práce (do kanceláře, na pohřeb, na ryby ...)Otázka tato, mírně mne zaskočila. Doprčic, proč se domorodka, žena, Vietnamka ptá bělocha, kde se dají v Saigonu koupit kalhoty? Nedal jsem se a odpověděl podle pravdy:
"Možná tě moje odpověď zklame, ale ... kupoval jsem je v Čechách, u Vietnamců a už je to víc než deset let zpátky ..."Odpověď tato, značně ji zaskočila :-)
čtvrtek 23. února 2012
Všechny paraingy Vietnamu
Je to již nějaký pátek, co jsem naposledy "lákal" na paragliding ve Vietnamu. Cítím povinnost tuto dlouho mezeru v propagandě vyplnit a proto si dnes (po vzoru České sody) prosvištíme nějaká nová slovíška. ...
Každý padáčkář to zná. Brzo ráno vyrazí z domu, kolikrát se ani nenasnídá, jen aby byl včas na kopci a neprošvihnul tu pravou chvíli. Jak s tím jednou začne, paragliding je jediné co ho zajímá. Dost pak naštve, když po tom co si málem ani nevyčistil zuby protože na to nebyl čas, pro–zevluje mnoho hodin na kopci jen tak, čekáním až se vítr otočí podle předpovědí slibotechny. Toto se děje neustále, naprosto nevyhnutelně a vžil se pro to hezký český výraz: parawaiting ...
My, Vietnamští paraglidisté jsme ovšem ve všem mnohem dál než zbytek světa, děláme co nám podmínky dovolí a proto jsme vynalezli mnohem pestřejší spektrum paraingů, než by kdejakého suchara opeřenýho po třech hodinách ve vzduchu mohlo vůbec napadnout. Čekání nemá v našich životech co dělat, život by se měl krájet .... !!!
Namátkou vyberu ty nejčastější, začnu tím nejznámějším a postupně přejdu k pokročilým až exotický formám ...
Každý padáčkář to zná. Brzo ráno vyrazí z domu, kolikrát se ani nenasnídá, jen aby byl včas na kopci a neprošvihnul tu pravou chvíli. Jak s tím jednou začne, paragliding je jediné co ho zajímá. Dost pak naštve, když po tom co si málem ani nevyčistil zuby protože na to nebyl čas, pro–zevluje mnoho hodin na kopci jen tak, čekáním až se vítr otočí podle předpovědí slibotechny. Toto se děje neustále, naprosto nevyhnutelně a vžil se pro to hezký český výraz: parawaiting ...
My, Vietnamští paraglidisté jsme ovšem ve všem mnohem dál než zbytek světa, děláme co nám podmínky dovolí a proto jsme vynalezli mnohem pestřejší spektrum paraingů, než by kdejakého suchara opeřenýho po třech hodinách ve vzduchu mohlo vůbec napadnout. Čekání nemá v našich životech co dělat, život by se měl krájet .... !!!
Namátkou vyberu ty nejčastější, začnu tím nejznámějším a postupně přejdu k pokročilým až exotický formám ...
- Parawaiting (nudáá, to je starý)
- Parachatting (co taky jinýho na kopci - ve Vietnamu, když je hlad)
- Paradrinking (naprosto nejoblíbenější a nejčastější paraing v Saigonu - už je ze mě alkoholik)
- Parashopping (domorodé menšiny prodávající "handmade" výrobky musí taky z něčeho žít)
- Paraflirting (paragliding je sice lepší, ale domorodé menšiny prodávající "handmade" výrobky musí taky z něčeho žít :-)
- Parababysitting ...
![]() |
| Parababysitting ... (photo by Loco) |
úterý 21. února 2012
Samej novej rok ...
Závěr "roků" byl poněkud náročný. Asi to bude tím, že "letos" nebyl jen jeden starý a nový rok, ale bylo toho trochu víc. Dostal jsem se do jakési podivné časové anomálie. Já nevím jak vy, ale já tu zažil nový rok (a to jen co si pamatuji) hned 4–krát !
Že to není možný? Ehh ...
Mimochodem, momentálně se nacházíme v roku draka, což je i mé znamení. Přesněji řečeno já jsem ohnivý drak, ale tento rok je ve znamení vodního draka (dokonce nás straší černým vodním drakem). Voda a oheň moc nejdou dohromady, tak to prý pro mě letos vypadá na pěknej prů**r ...
Že to není možný? Ehh ...
- říjen/listopad — fiskální nový rok HP
- prosinec/leden — kalendářní nový rok
- leden — Tết neboli lunární neboli Vietnamský neboli Čínský nový rok
- únor — 1 rok HP Software ve Vietnamu!!! Začínáme druhý nový rok ... (a na to se napijem :o)
Mimochodem, momentálně se nacházíme v roku draka, což je i mé znamení. Přesněji řečeno já jsem ohnivý drak, ale tento rok je ve znamení vodního draka (dokonce nás straší černým vodním drakem). Voda a oheň moc nejdou dohromady, tak to prý pro mě letos vypadá na pěknej prů**r ...
Všem ostatním přeji
Chúc mừng năm mới!
úterý 11. října 2011
Stáří
Ehm, právě dneska mám v pronájmu 2 byty na 2 různých místech Saigonu. To je dohromady 5 ložnic. A babu do nich žádnou. Znamená to že jsem starej? Za mlada jsem totiž míval přesně opačnej problém ...
pondělí 11. července 2011
Rejže, rejže, rejže (rejže)
Sakra. V Saigonu je denně (několikrát) rýže. Rejže, rejže, rejže. Všechno to chutná stejně. Rybí omáčka. Pajšl. A šlachy (nebo co). Když se chci pořádně najíst, než jít do restaurace, přemůžu lenost a raději si naložím a osmahnu pořádnej flák masa sám. Je to luxus, protože obyčejnou hořčici na které to já rád jsem objevil teprve nedávno v "tuzexu" za cca 60 korun.
No a do toho čtu Poslední noc na klikaté řece od Johna Irvinga. Hlavní hrdina je kuchař (původem Ital) a mezi zápletkama (ten úchyl spisovatel ho mimojiné nechává spát jen s tlustýma ženskýma, zatím byla rekord Indiánská Jane s cca 150kg, ale jsem teprve v polovině ...) ... (a taky furt něco píše do závorek) se tam pořád řeší co všechno přidává do svých jídel. Jak zadělává na pizzu. Milion různých příchutí. A omáček. A jaký všechny připravuje dezerty. A jak hostům fakt děsně chutná. Ty vole, jablečnej závin!
No a do toho čtu Poslední noc na klikaté řece od Johna Irvinga. Hlavní hrdina je kuchař (původem Ital) a mezi zápletkama (ten úchyl spisovatel ho mimojiné nechává spát jen s tlustýma ženskýma, zatím byla rekord Indiánská Jane s cca 150kg, ale jsem teprve v polovině ...) ... (a taky furt něco píše do závorek) se tam pořád řeší co všechno přidává do svých jídel. Jak zadělává na pizzu. Milion různých příchutí. A omáček. A jaký všechny připravuje dezerty. A jak hostům fakt děsně chutná. Ty vole, jablečnej závin!
-Jsem masochista.-
středa 6. července 2011
Vietglish aneb malé jazykové okénko
Varování: K pochopení tohoto postu je prakticky nutná základní znalost Angličtiny. (Znalost Stopařova průvodce po galaxii bude výhodou).
S lidmi pokoušejícími se domluvit jinou než vlastní řečí je vždycky sranda. Tahle malá nedorozumění mám vlastně rád. Z mnoha důvodů je mluvená Vietnamská angličtina ze začátku trošku těžká na pochopení. Nazval jsem ji pracovně Vietglish, ale posléze jsem zjistil, že je to vlastně už terminus technicus (prostě Very Vietnam). Velká odlišnost Vietnamské výslovnosti od západních jazyků, nedostatek a nebo spíš cena za kvalitního lektora a s tím související Vietnamští učitelé, kteří sami mají příšernou výslovnost je toho hlavní příčinou.
Tak například Vietnamština nemá 'L'. No nevadí, v angličtině to nahradíme třeba 'N'. [aj gou tu skun] znamená, že navštěvují školu, [aj mast tu vuk] (slovo [vuk] nejlépe pro zmatení nepřítele pronést hodně kratce) znamená, že musí do práce. [bas] je "but". [ist] sice zní německy, ale je to "it's". Chvíli to trvá než tyhle chytáky pochytáte, ale Babylónská rybička to nakonec zmákne, často se to opakuje. Občas se ale brání a ucpe mi ocasní ploutví ucho.
To jak dokáží zašmodrchat slovo "mixed" nejsem schopen latinkou věrohodně foneticky vyjádřit. S 'X' ještě bude o pár řádků níže legrace. Slibuju.
This is for you sir ...
Tak pár příběhů ze života, ne? Alespoň ty na které si vzpomenu. Začnu pomalu a nevinně. Když jsem, už to bude skoro 2 roky začal trochu více (pracovně) komunikovat s Vietnamem, managerka našeho kontraktora mi reportovala stav projektu a měla mi předvést demo produktu (vyseli jsme oba na Skype s virtuálním desktopem). Během povídání mnohokrát uvedla větu pokorným až poníženým "This is for you sir ... " a "You sir may do this ..." a znovu "This is for you sir ... " tak dále. A opakovala to stále dokola. Říkal jsem si, jak pro nás ti chlapci žlutí pěkně fachčí. Má důležitost rostla do závratných výšin. Užíval jsem si ten přednes (tedy alespoň to čemu jsem byl schopen rozumět). Otrokář a pán a jemu pochlebující poddaní. Spokojeně jsem se usmíval...
A pak mi to došlo. Doprčic, vždyť ona celou dobu mluví o uživateli !!! Zatracenej "user".
May I have you?
Co dělat když vás tohle křičí chlapík na ulici, utíká za vámi a nedá se odbít? A vy jste ještě ke všemu hetero? No ze začátku jsem tedy přidal krok ... Ale není třeba se děsit. Na 99,9% to bude jen mototaxi - chlapík nabízející svezení a nebo holku. Rád by se totiž vyjádřil ve smyslu "May I help you?"
Kiss me ...
Tak s tímhle už se dá zažít docela zábava. Stalo se mi několikrát v restauraci. Servírka přijde ke stolu a prohlásí: "Kiss me ...". Nejdřív jsem koukal nechápavě a pak ... blik! Pochopitelně by mi ráda nabídla něco k nakousnutí a (bohužel :) tím nemyslí zrovna sebe. Zkrátka se znaží říct "Excuse me ...". Na to je dobrá funkční "obrana". Obvykle na to odpovídám "Kiss me here ..." a ukážu na tvář. (Já to říkal, s 'X' je sranda). Servírka se pokaždé téměř vyděsí, začne se hihňat, někdy uteče, ale pokaždé pochopí. Jen tu pusu jsem ještě nedostal. Asi bych se měl oholit...
Fax ?
"Bohužel" tenhle zoufale zastaralej přístroj se už v naší (software) branži nepoužívá. Na rozdíl od jiných profesí ... třeba u právníků. Takže já osobně jsem to nezažil, ale související příběh mám od jistého spolehlivého zdroje (právníci přece nikdy nelžou :-) A věřte tomu nebo ne, někteří prý pořád ještě faxují (alespoň ti ve Vietnamu jsou takový masochisti).
Jeden velevážený klient takhle jednou chtěl po paní právničce něco odfaxovat. "Fax me" pravil vypečeně. A ne jednou. Až na to, že takhle to neřekl. Zase to "X". [KS] je prostě obtížně vyslovitelné. Stačí říct [K] ...
Nebo ne?
Všichni okolo se červenali až za ušima, ale nikdo nebyl nebožákovi ochoten to faux pas ani naznačit (škoda, že se to nepíše "faux pax", pak by mi to bylo jasné :).
Tak to by bylo. Další "X" máme za sebou, už podruhé - tedy vlastně "XX". No a "XXX" si necháme na později až půjdou děti spát. Dobrou noc.
V příštím jazykovém okénku si možná povíme, jaká je to sranda když se naopak evropan pokouší mluvit Vietnamsky. A nebo možná ne, uvidíme jak moc se mi bude chtít tu ze sebe dělat blba.
S lidmi pokoušejícími se domluvit jinou než vlastní řečí je vždycky sranda. Tahle malá nedorozumění mám vlastně rád. Z mnoha důvodů je mluvená Vietnamská angličtina ze začátku trošku těžká na pochopení. Nazval jsem ji pracovně Vietglish, ale posléze jsem zjistil, že je to vlastně už terminus technicus (prostě Very Vietnam). Velká odlišnost Vietnamské výslovnosti od západních jazyků, nedostatek a nebo spíš cena za kvalitního lektora a s tím související Vietnamští učitelé, kteří sami mají příšernou výslovnost je toho hlavní příčinou.
Tak například Vietnamština nemá 'L'. No nevadí, v angličtině to nahradíme třeba 'N'. [aj gou tu skun] znamená, že navštěvují školu, [aj mast tu vuk] (slovo [vuk] nejlépe pro zmatení nepřítele pronést hodně kratce) znamená, že musí do práce. [bas] je "but". [ist] sice zní německy, ale je to "it's". Chvíli to trvá než tyhle chytáky pochytáte, ale Babylónská rybička to nakonec zmákne, často se to opakuje. Občas se ale brání a ucpe mi ocasní ploutví ucho.
To jak dokáží zašmodrchat slovo "mixed" nejsem schopen latinkou věrohodně foneticky vyjádřit. S 'X' ještě bude o pár řádků níže legrace. Slibuju.
This is for you sir ...
Tak pár příběhů ze života, ne? Alespoň ty na které si vzpomenu. Začnu pomalu a nevinně. Když jsem, už to bude skoro 2 roky začal trochu více (pracovně) komunikovat s Vietnamem, managerka našeho kontraktora mi reportovala stav projektu a měla mi předvést demo produktu (vyseli jsme oba na Skype s virtuálním desktopem). Během povídání mnohokrát uvedla větu pokorným až poníženým "This is for you sir ... " a "You sir may do this ..." a znovu "This is for you sir ... " tak dále. A opakovala to stále dokola. Říkal jsem si, jak pro nás ti chlapci žlutí pěkně fachčí. Má důležitost rostla do závratných výšin. Užíval jsem si ten přednes (tedy alespoň to čemu jsem byl schopen rozumět). Otrokář a pán a jemu pochlebující poddaní. Spokojeně jsem se usmíval...
A pak mi to došlo. Doprčic, vždyť ona celou dobu mluví o uživateli !!! Zatracenej "user".
May I have you?
Co dělat když vás tohle křičí chlapík na ulici, utíká za vámi a nedá se odbít? A vy jste ještě ke všemu hetero? No ze začátku jsem tedy přidal krok ... Ale není třeba se děsit. Na 99,9% to bude jen mototaxi - chlapík nabízející svezení a nebo holku. Rád by se totiž vyjádřil ve smyslu "May I help you?"
Kiss me ...
Tak s tímhle už se dá zažít docela zábava. Stalo se mi několikrát v restauraci. Servírka přijde ke stolu a prohlásí: "Kiss me ...". Nejdřív jsem koukal nechápavě a pak ... blik! Pochopitelně by mi ráda nabídla něco k nakousnutí a (bohužel :) tím nemyslí zrovna sebe. Zkrátka se znaží říct "Excuse me ...". Na to je dobrá funkční "obrana". Obvykle na to odpovídám "Kiss me here ..." a ukážu na tvář. (Já to říkal, s 'X' je sranda). Servírka se pokaždé téměř vyděsí, začne se hihňat, někdy uteče, ale pokaždé pochopí. Jen tu pusu jsem ještě nedostal. Asi bych se měl oholit...
Fax ?
"Bohužel" tenhle zoufale zastaralej přístroj se už v naší (software) branži nepoužívá. Na rozdíl od jiných profesí ... třeba u právníků. Takže já osobně jsem to nezažil, ale související příběh mám od jistého spolehlivého zdroje (právníci přece nikdy nelžou :-) A věřte tomu nebo ne, někteří prý pořád ještě faxují (alespoň ti ve Vietnamu jsou takový masochisti).
Jeden velevážený klient takhle jednou chtěl po paní právničce něco odfaxovat. "Fax me" pravil vypečeně. A ne jednou. Až na to, že takhle to neřekl. Zase to "X". [KS] je prostě obtížně vyslovitelné. Stačí říct [K] ...
Nebo ne?
Všichni okolo se červenali až za ušima, ale nikdo nebyl nebožákovi ochoten to faux pas ani naznačit (škoda, že se to nepíše "faux pax", pak by mi to bylo jasné :).
Tak to by bylo. Další "X" máme za sebou, už podruhé - tedy vlastně "XX". No a "XXX" si necháme na později až půjdou děti spát. Dobrou noc.
V příštím jazykovém okénku si možná povíme, jaká je to sranda když se naopak evropan pokouší mluvit Vietnamsky. A nebo možná ne, uvidíme jak moc se mi bude chtít tu ze sebe dělat blba.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)

